HC Strakonice-HC ČB

11.10.2014-Strakonice

Liga mladších žáků-8. kolo

 HC Strakonice       HC České Budějovice    11:7  (0:1, 8:3, 3:3)

Branky a nahrávky HC Č.B.: 9. Korndörfer (Dostál), 32. Fousek, 35. Kantor (TS), 39. Březina, 43. Kantor, 55. Fousek (Turek), 57. Jurčík (Kadlec)-Strakonice – 21., 21., 23., 26., 28., 31., 38., 40., 43., 44., 45.

Zásahy brankářů: 20:8

Vyloučení: 6:4

Sestava: Červ- Vendelín, Cíba-Tůra, Břízka, Kondy; Dvořka, Silák-Fous, Kánty, Prochy; Panďour, Big Joe, Jurča, Křižák.

 S dnešním soupeřem jsme se naposled střetli v minihokeji před dvěma lety a tak nás čekal neznámý soupeř. Jeho letošní výsledky však naznačovali, že v jejich utkání dost branek vstřelí, ale zároveň dost branek inkasují. To se nakonec ukázalo i v dnešním utkání.

 V první třetině jsme byli častěji u kotouče, lépe jsme se pohybovali a soupeře jsme mírně přehrávali. Trochu vázla souhra mezi útočníky a obránci,  kdy obránci byli volní, ale útočník mu nepřihrál a neustále hrál do plných v blízkosti brankového prostoru. Stále se hrozně nadřeme na vstřelení branky a tak jsme tuto třetinu skórovali pouze jednou.

Vstup do druhé třetiny byl tragický a pro zbytek zápasu rozhodující a konečný. Za 10 minut jsme inkasovali 6 branek a bylo „vymalováno“. Hráči, včetně brankáře, kupili chybu za chybou, soupeř toho dokonale využil a získal rázem sebevědomí, které mu vydrželo po zbytek zápasu. Ačkoliv druhou desetiminutovku jsme už odehráli lépe, v koncovce jsme byli nedůrazný a nepřesný. Místo střelby se hráči stále snažili o kličku a tím ztráceli puk či byli vytlačeni mimo střelecký prostor.  

Ve třetí třetině jsme ještě doufali, že můžeme soupeře potrápit, došlo ke změnám v sestavě, ale na náš snižující gól soupeř odpověděl třemi brankami a bylo tak „dobojováno“.

 Soupeř po úvodní třetině zjednodušil hru, hrál na vysunutého útočníka, který neustále dostával přihrávku do jízdy a téměř pokaždé ujížděl osamocen na našeho brankáře, který pak už jen lovil puky z branky, tak jako rybáři kapry z Rožmberka.

 Co mě zaujalo?

Jakmile naši hráči prohrávají o 2 až 3 branky, tak sklopí hlavy, upadnou do „věčného smutku“ a zápas už jen dohrávají, hádají se, namísto toho, aby zabrali, zabojovali,  povzbudili se a snažili se ztrátu dohnat.

 Petr Červený-vedoucí mužstva