Turnaj v Hradci Králové 11.3.2012

Dnes naši klucí hráli první zápasy a zároveň první turnaj na velkém hřišti v (ne)dalekém Hradci Králové. Hrací doba byla 2X15 minut čistého času. Výsledky našich kluců byli následující:

HC Č. Budějovice    :    BK Mladá Boleslav               0 : 4 (0:0,0:4)

HC Č. Budějovice    :    HC Bílý Tygři Liberec           1 : 4 (0:0,1:4) Branka: Seba Jasečko

HC Č. Budějovice    :    HC Hradec Králové             3 : 1 (1:0,2:1) Branky: Seba Jasečko 2x, David Putz

HC Č. Budějovice    :   HC Slavia Praha                   2 : 2 (0:1,2:1) Branky: Seba Jasečko 2x

Konečné pořadí:

1. HC Bílý Tygři Liberec        7b.

2. HC Hradec Králové           5b.     

3.  BK Mladá Boleslav           4b. 

4. HC Č. Budějovice             3b.   

5. HC Slavia Praha                1b.

Nejlepší brankář turnaje: Marek Kadlec (HC ČB).

Můj pohled (Petr Červený): Jako nestranný a nezávislý divák jsem se účastnil totoho turnaje a výkony našich kluků mě velmi mile překvapily. Měl jsem docela velkou obavu, jak naši klucí dopadnou v konfrontaci s tak věhlasnými týmy a ještě k tomu na velkém hřišti, když jsme žádný takový zápas ještě nehráli a věnovali se tomu jen na dvou trénincích. Ale výkony kluků byly zápas od zápasu lepší a lepší a rozhodně jsme na turnaji nehráli žádné druhé housle. Klucí se se hrou na velké hřiště velmi dobře a rychle vyrovnali a tradiční problém s ofsajdem se ve velké míře objevoval jen v prvním zápase a v ostaních zápasech si na tu prokletou modrou čáru už dávali víc a víc pozor. Řekl bych, že i orientace na velkém hřišti nebyla pro kluky žádným strašákem a většina kluků si držela své strany a zbytečně nazajížděli na druhou stranu. I po fyzické stránce klucí vydrželi po všechny 4 zápasy a po celou dobu turnaje všichni makali naplno. Zejména v posledním zápase se Slavií byla na klukách vidět touha, vůle a chuť vyhrát a udělat dobrý výsledek, ale urvali jen remízu i přesto, že už prohrávali 0:2. Osobně se mi líbili všichni kluci, jak bruslili, bojovali, rvali se o kotouč a byla vidět i pohledná akce s několika nahrávkami, což u minihokeje moc často k vidění nebylo. Ačkoliv by se klukům (a určitě i rodičům) více líbila bronzová či stříbrná medaile, mě osobně konečné umístění nevadí, neboť především předvedená hra, je velkým příslibem do budoucna a výsledkem práce trenéra a jeho asistentů. Na kluky v životě čeká ještě spousta turnajů a zápasů a jistě nebude dlouho trvat a přivezou si taky opravdovou medaili.